Jako základ jsem použila střih 116 pro bluson a kalhoty z 2. čísla časopisu Burda z roku 1991, který jsem modifikovala. Spojila jsem díly střihu tak, aby mi vznikl pouze jeden celistvý zadní a jeden celistvý přední díl. Ušít vestu je přece taaaak jednoduché, říkala jsem si. A tuplem, když má člověk střih pro svou velikost, že? Jojo, to zrovna! Po přenesení střihů na riflovinu jsem vše vystřihla a sešpendlila jednoduchou vestu, kterou jsem si vyzkoušela a… začaly úpravy a nekonečné a opakované zkoušení. Tak to dopadá, když si neuděláte testovací verzi.
Aby se vesta přiblížila originálu, musela jsem zkrátit její délku (a později po prvním nošení kompletního kostýmu vestu zkrátit ještě víc). Ramena neseděla, a tak jsem musela upravit i velikost a tvar průramků a tradičně, jelikož nejsem ploché prkno, přidat i záševky na prsou (které sice Claire nemá – mám dojem, že žádný ženský herní model je na oblečení prostě nemá – ale pro správný tvar vesty v reálu byly potřeba – naštěstí na fotkách téměř nejsou vidět). Vestu jsem tedy na ostro sešila a opět vyzkoušela – tentokrát hlavně proto, abych odhadla velikost a pozici falešných kapes na prsou. Jéééj vynálezci papírové pásky! Díky němu nemám rozbodaná prsa! Falešné kapsy z toho důvodu, že skutečné kapsy bych stejně nevyužila a pouze by hrozilo, že by se pod vestou na prsou krabatily. No, a trošku jsem byla líná je dělat. 😉
Ve spodní části vesty jsem udělala tunýlek na gumu, navlékla gumu a zašila – správnou délkou gumy (cca o třetinu kratší než obvod mého pasu/místa kde má vesta končit) jsem dosáhla potřebného nařasení/zkrabatění. Zbývalo už „jen“ našít límeček z úpletu a zip a vše začistit.
Finálním krokem bylo nakreslení obrázku na zádech. Malování – moje noční můra. Nápis i obrázek jsem si našla na internetu a vytiskla. Nožem jsem pak vyřízla obrysy a jala se kreslit. Ruce se mi klepaly jako nikdy, jak jsem se bála, abych to nezmrvila. Použila jsem barvy Pébéo Setacolor Opaque, které se mi už dříve osvědčily. Zažehlila jsem barvy, záševky, kapsy a jiné švy a byla sama se sebou neskutečně spokojená, jak se mi to podařilo, a nadšená z myšlenky, že konečně budu opravdu cosplayovat Claire.